Druhý školní týden strávili studenti tříd 7.A a 3.A na sportovním kurzu na Ramzové.

V pondělí 9. září jsme se před osmou hodinou ranní sešli na zábřežském vlakovém nádraží, odkud jsme vyrazili směrem na Ramzovou vstříc novým zážitkům. První překvapení nám připravily České dráhy, když do Bludova, kde jsme přestupovali, přistavily pouze malinký „motoráček“ o jednom vagonu.

Přibližně v 10 hodin jsme dorazili do naší chaty na Ramzové, kde jsme se ubytovali a naobědvali, abychom byli plni sil na odpolední výstup na Šerák. Po dlouhém a místy i strmém stoupání jsme dorazili k chatě Jiřího, která stojí v nadmořské výšce 1325 metrů.

V úterý pro nás byla připravena čtyři stanoviště, na kterých jsme se v průběhu dne vystřídali. Nejdříve jsme si zastříleli ze vzduchovky, poté jsme se zdokonalili v orientaci v terénu a po obědě jsme si zahráli volejbal a osvěžili si základy zdravovědy.

Ve středu byl vzhledem k panujícímu počasí na dopoledne vyhlášen volný program. Většina toho využila k fyzickému odpočinku, neboť na odpoledne byla naplánovaná další turistika, tentokrát na Paprsek. Přestože by to asi dopoledne nikdo nečekal, odpoledne dokonce i vysvitlo sluníčko a pláštěnky tak vůbec nebyly potřeba.

Ve čtvrtek jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ta první se vydala do Petříkova zajezdit si na bobové dráze, zatímco ta druhá zůstala u chaty a strávila dopoledne hraním volejbalu. Odpoledne jsme však už měli program společný. Vytvořili jsme družstva přibližně po čtyřech a v pětiminutových intervalech se s buzolou a seznamem azimutů (a úkolů) vydali do neznáma. Cestou necestou jsme se dostali přes lesy a louky až na okraj Petříkova, odkud jsme se už napůl ztraceni vraceli ještě větší necestou zpátky k chatě. Náhodný kolemjdoucí by si podle „komentářů“ soutěžících při hledání trasy mohl myslet ledacos, podle mě to však byl nejlepší program za celý týden, který bych si příští rok klidně zopakoval (kdybychom si tak mohli dát celý sporťák znovu…).

V pátek už jsme si jen sbalili svoje zavazadla a po obědě se vydali na cestu k domovu. Myslím si, že celá akce byla opravdu povedená a těm, kdo ji připravovali, patří opravdu velký dík.

J. Marek