Každý podzim po dlouhá léta bývá třída 5.A se svou sestrou 1.A vyslána na misi „Startkemp“. Ani letos tomu nebylo jinak.

Událo se tak ve dnech 10.-12.9.2014 v doprovodu paní učitelky Brožové, Horvátové, Drlíkové a Chudobové. Vše začalo již při výstupu z vlaku. Parta divně oblečených lidí, co se představili jako „instruktoři“, před zraky tříd tancovala, následně nás oslepili zákeřnými šátky a rozdělili obě třídy do menších týmů. Ty musely projít všelijakými nástrahami – od seznámení až ke stavění pyramidy cestou dlouhou +/- 4-6 km. Každá skupinka byla po příchodu přepadena roztomilými kočičkami, které všechny členy označily znamením svého druhu, což znamenalo další rozdělení.

Následoval oběd. Solidní guláš po dlouhé cestě přišel k chuti. Členové tříd se usídlili do předem rozdělených pokojů.

Vyhnáni se sloganem “Bez práce nejsou koláče“ jsme se potýkali s mnohými překážkami za účelem vydělání peněz. Patřily mezi ně souboje v ping-pongu, zapamatování si start-kempovského tance, savování triček pro zmatení nepřítele a předhánění se v závodech na létajícím skútru. Vítězové byli za výhru štědře odměněni gyza-prašulemi.

Před vypuštěním gamblerského ducha svolaly kočičky svůj druh a podrobili je výslechu. Naštěstí, či naneštěstí se dozvěděli vše, co chtěly, a členy následně propustily „do dalšího zkoumání“.

Kasíno otevřelo hned po setmění. Našli jste zde bar, masáže, zkrášlovací salon, poker, black jack a banku.

Někteří byli opatrní, takže utráceli po troškách, jiní to rozjeli tak, že naprosto podlehli gamblerství a zadlužovali se u všech ve vzdálenosti dvou metrů. Existovali také dlužníci, kteří se upsali bance,tj. za vhodný přínos peněz museli vyplnit přání tomu, kdo je vyplatil. Když z kasina ochranka všechny vyhodila, nastala večerka. První den naši žáci úspěšně přežili.

Další den začal budíčkem v podobě písně ze seriálu Slunce, seno, jahody a tančícími instruktory po chatě. Všichni vyběhli ven a vytvořili kruhovou formaci. Instruktoři v nás měli tolik důvěry, že s námi tančili rozcvičkou tance. Vcelku bylo vtipné sledovat tváře rozespalých lidí, kteří se museli po ránu pohybovat. Když se všichni shromáždili před jídelnou, oznámil nám instruktor Jenda, že snídaně jsou schované venku a musíme si je ulovit. Tím začal boj o jídlo. Všichni trhali rohlíky ze stromů, chaty a tak dál. Nakonec ale všichni našli svou snídani a mohli si vychutnat rohlík s marmeládou či čokoládou a horký čaj. V plánu byla dlouhá náročná cesta, ale počasí nám nepřálo, tak instruktoři vymýšleli nový program. Rozdělili nás do skupinek a my se učili střílet z luku, vyrábět plakáty s pomocí dvou nůžek a jednoho lepidla, seznamovací hry ve sklepě nebudu zmiňovat, v některých vzbudili zábavu, v některých odpor. A nakonec jsme si všichni vychutnali atmosféru Ruska. V lese, kde bylo mokro a zima, jsme zažili hrozných 45 minut. Díky tomu jsme si ale všichni užili a vychutnali večeři. Nastalo znovu vyslýchání kočiček, které se opět dozvěděly naše názory a sdělily nám moudra ke studiu na gymnáziu.

Večer jsme se shromáždili ve sklepě a začali zpívat karaoke a tancovat. Večer byl ve znamení zábavy, tance a zpěvu. Instruktoři se také zapojovali a největší ohlas měl instruktor Víťa, který si sundal kravatu. V jedenáct hodin jsme se všichni zklamaně přesunuli do pokojů či do sprch a šli spát.

Třetí den byli všichni vyčerpaní a smutní z konce. Přesto začal stejně jako den předchozí, až na lovení jídla, to jsme měli normálně na stole.

Zazněl signál a kočičky si opět svolaly své gangy. Nejprve vymyslely akční povídky, pak z nich vybraly deset slov, které vyměnily s jinými skupinami. Další úkol spočíval ve vymýšlení příběhu s použitím oněch deseti slov. Následně každý tým musel nově vymyšlenou povídku ztvárnit divadelně a předvést před ostatními.

Po obědě byl naposled zopakován tanec a obě třídy byly propuštěny na vlak. Na nádraží jsme čekali zhruba hodinu. Podle všech zdrojů všichni účastníci Start Kempu dojeli v pořádku domů.

Konec

Zuzka Petrželková se spolupracovníkem Míšou Pliskovou