(2. – 4. 9. 2009)

Každým rokem se v prvních zářijových dnech koná adaptační pobyt pro první ročníky vyššího gymnázia, STARTKEMP.

Letošní ročník se konal tak jako ročník předešlý v rekreačním centru v Třemešku u Oskavy. Rekreační zařízení studentům poskytlo příjemný nocleh, osobitou stravu, přírodní krásy blízkého okolí, a dokonce i bazén, jehož součástí byl i vodotrysk, který jim byl jednoho chladného rána předveden i v provozu.

Do Třemešku už v úterý 1.9. 2009 přijela v předstihu skupina nepochopitelně nadšených instruktorů pod vedením ostřílené kapitánky Marušky Baslerové a okamžitě se pustila do přípravy nejroztodivnějších her.

Druhý den ráno, v den příjezdu studentů, na sebe instruktoři vzali podobu obyvatel Divokého západu a jeli přepadnout autobus plný nových studentů našeho gymnázia.

Ti se dozvěděli, že je autobus hned na třetí pokus dovezl na indiánské pohřebiště, kde nejenže musí zachovávat klid a mít zavázané oči, ale musí vzápětí absolvovat dlouhou a náročnou cestu plnou nelehkých zkoušek jejich odvahy.

Studenti museli prokázat nejen svůj důvtip, ale i schopnost spolupracovat. Poté co dorazili do cíle a okusili kulinární skvosty, čekal je areál naplněný hrami a zábavou. Účastníci si mohli vyzkoušet pocity pobřežní hlídky, obyvatel ponorky i nebojácného Vikinga.

Večer se pak nesl ve znamení hazardu v místním saloonu, ve kterém se jim představilo i neuvěřitelně talentované a secvičené kvinteto kankánových tanečnic CANCANO VULCANO, ze kterého se opravdu až místy tajil dech.J

Když si dne druhého všichni našli snídani, dostali za úkol vyzdobit traktorovou pneumatiku a zvládnout s ní čtyřkilometrovou tra%ť, na které ukázali nejen svoji sílu, ale i neuvěřitelný důvtip tím, že do pneumatiky zastrčili klacek, který jim umožnil snazší kutálení.

Po návratu do chaty a rozluštění hádanky se posilnili barevným rizotem, které museli zvládnout japonskými tyčinkami, a vydali se do všech koutů světa. Po návštěvě všech kontinentů mohl kdokoliv předvést své pěvecké nadání v karaoke pod vedením dýdžeje Trávy.

Brzy k ránu se pak téměř všichni účastnili hry zvané TRIFIDI, při které museli poslepu projít extrémně nebezpečným územím lidožravých trifidů.

To samé ráno, ovšem již v přijatelnou hodinu, se všichni sešli u vánočního stromku, aby se rozloučili a zároveň zmírnili smutek z odjezdu vánoční atmosférou. Posbírali tedy i posledního účastníka trifidů,, zazpívali koledy, společně se vyfotili a s krásnými vzpomínkami se vydali domů.